Stupeň A2: Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho/jí bezprostředně týkají (např. základní informace o něm/ní a jeho/její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání). Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho/jejích nejnaléhavějších potřeb.*
Mírně pokročilý už jen nestřílí slovíčka v určitém pořadí, ale vědomě používá gramatické struktury. Zpravidla ovládá přibližně 500 – 1000 slov. Bez rozmýšlení tvoří jednoduché tázací i záporné věty v přítomném čase, ale jeho vyjadřování v minulém, či budoucím čase chybí jistota a plynulost. Také v používání podmínek, souvětí, předložek, způsobových sloves atd. velmi často chybuje. Úskalím této úrovně je, že “je mi rozuměno, ale sám moc nerozumím”.
Výzva pro mírně pokročilého studenta spočívá v rozšíření slovní zásoby, posílení jistoty při vlastním projevu a získání pohotovosti při poslechu a porozumění rodilým mluvčím. Z pohledu jazykového koučinku je v této fázi klíčové, nakolik je studovaný jazyk přirozenou součástí klientova každodenního života, což mnozí na začátku studia často podcení.